V. "Chóčeš huláte?"

Po pravé straně už Dima nebyl, proto jsem ten dav Ukrajinců obešla a zamířila k Dimové chatce, která byla nedaleko té naší. Stál před svou chatkou a pokuřoval, to k němu prostě neodmyslitelně patřilo, i když jsem nekuřačka. Zeptala jsem se ho "Chóšeš huláte?" (=Chceš se jít projít?)  a on odpověděl "Ta."(=Jo). Zvedlo se tak 4-5 lidí, že jdou s náma. To mě už opravdu naštvalo tak, že jsem na ně zařvala něco ve smyslu, že chci jít s Dimou sama!!  
Já a Dima jsme šli na procházku po okolí festivalu a strašně se smáli a atmosféra byla skvělá. Nálada se mi mrknutím oka zlepšila a viděla jsem v něm opět toho pána Tajemného. Došli jsme až k jakémusi pomníku, na kterém jsme si odpočinuli a povídali si.
Pěkně jsme se škádlili a vyvrcholilo to tím, že jsem si ho začala dobíral, že neumí líbat. (z předchozí zkušenosti to byla k mé smůle smutná pravda). Dima se samozřejmě nenechal zahanbit a názorně mi předvedl, že umí. Málem jsem se (opět) udusila. :D Neměla jsem, co ztratit. Tak jsem ho to naučila po našem. Opravdu se musím pochválit, jsem dobrá učitelka! :D Krásnou odměnou mi bylo, když mi řekl, že "český styl" je lepší než ten jejich. Samozřejmě mi mou teorii, že Ukrajinci líbat neumí vyvrátila Michaelle. Nemusíte se lekat. ;)